My jsme malá zemička Díl I
Na ostrově, nespravedlivé známem jako „ledový“, žije všeho všude 330 tisíc obyvatel. Míň, než v Brně. Tomu říkám „malá zemička“.
Po fantastické výhře nad obřím sousedem na Euru 2016, Island byl najednou ve všech novinách, ve všech médiích. Palcové titulky žasly nad úspěchem ostrovního mužstva. Dokonce když francouzští fotbalisté zvítězili nad Německem, vzdali Islandu hold: místo Marseljezy pozvedli ruce v islandském gestu. Před sedmi lety, kdy potomky Vikingů naletěli světové finanční elitě a čelili hrůzyplné krizi, kdy potřebovali aspoň morální podporu evropského společenství, tolik se o Islandu nepsalo. Respektive nepsalo se vůbec.
Nepsalo se, protože Islanďané odmítli být hračkou v cizích rukou, opřeli se vlastní selský (chcete-li rybářský) rozum a vyrazili svoji cestou. Byli nelítostně potrestaní mimo jiného informačním embargem. Proto málo kdo ví ten skutečný, skoro neuvěřitelný příběh moderních dějin, který se před pár lety odehrál na okraji matičky Evropy.
Island je samozřejmě zvláštní země. Neobvyklé věci, pojmy, zákony číhají tu na vás všude. A poněvadž jsme v Česku, začneme pivem…
…které do roku 1989 bylo v Islandu zakázáno. Ano, přesně tak. V roce 1908 Islanďané se v referendu (na toto slovo pořad se budeme narážet) rozhodli o zavedení prohibice, ta začala platit od roku 1915. Od roku 1935 ale byly dovoleny tvrdší destiláty a slabé pivo pod 2,5%. (Bůhví, co to byly za nápoje). Po padesáti čtyřech letech, 1. března 1989 byl pivní zákaz zrušen, a prvním jarním dnem slaví Island Den piva. Není to ironie? U nás se podobný svátek teprve rodí, letos 27. října bude se Den českého piva slavit po čtvrté.
V Islandu nejsou komáři, mravence a železnice. Ale žijí tam všemožné trolly a elfové, kteří jsou nedílnou součástí národní kultury. Natolik nedílnou, že když se vám zachce postavět někde něco, nesmíte narušit pokoj místních kouzelných potvor. Pokud v sousedních skálách žije pár elfů, a je o tom pohádka, máte problém, mohou vám tu stavbu nepovolit. „Nezáleží na tom, věříte na elfy, či nikoli. Oni prostě existují“- zní islandské přísloví.
V Islandu nenajdete žádný McDonalďs. Všesvětové krmítko tu působilo 16 let, ale v roce 2010 z turistických map a z povrchu ostrovu zmizel poslední standardizovaný podnik rychlého občerstvení. Příliš drahý dovoz potravin totiž krátil obchodníkům marži, ti se rozhodli nebojovat o místo vedle elfů a trollů dál.
Zločinnost v Islandu je natolik nízká že místní policisté nenosí zbraně. Nevím pravda či nikoli, ale někdo vysvětluje takovou bezpečnost ostrovního života tím, že je tam od roku 1956 zakázán box. Čeho se nedá říci o fotbalu. Úspěch islandského mužstva na Euru 2016 se nezrodil na prázdném místě. I když počet profesionálních fotbalistů prohrává počtu aktivních sopek ostrova (120:126), hraje tento sport 23000 mladých lidí. K dispozici mají 30 stadiónů (z nich 7 zastřešených), 130 hal pro minifotbal. Cvičí je 600 (!) trenérů s licencí UEFA. Představte si to všechno dohromady třeba v Ostravě (300000 obyvatel)…
Nicméně fotbal není nejpopulárnější sport v Islandu. Tím je kupodivu házená.
Islanďané nemají příjmení v našem pojetí. Rodiče vyberou dítěti z povoleného seznamu jméno, a místo příjmení přidají tzv. patronym, pokud jde o kluka, nebo matronym, pokud je to holka. Prostě k otcovu jménu v genitivu připíšou -son, nebo -dottir. Tak to chodí. Zdá se, že v tom případě nikdo své předky pamatovat nebude, ale kdepak! Potomci Vikingů běžné znají vlastní rodokmen 15, i 20 generací zpátky.
Teď už asi nikdo se nebude divit, že jeden z nejstarších evropských parlamentů vzniknul právě na Islandu v roce 930. Tohoto roku se na pláni, zvané Thingvelir („sněmovní louka“) se sešli godové, náčelníci vesnic, aby společně řešili spory a schvalovali zákony. Některé z dřevních zákonů platí i dodnes. Například, kůň, kterého vyvezli z ostrova, nezáleží z jakého důvodů, nesmí zpátky do Islandu.
Zelený Island se nemůže pochlubit svými lesy, protože nejsou, všechny byly svého času pokáceny. A co tam vůbec je kromě nádherných krajin, tisíciletého Altingu, aktivních sopek a gejzírů? Z čeho Islanďané žijí? Ostrovní ekonomika stojí na čtyřech velrybách. Jsou to: rybolov, elektřina, hliník a turismus. Bankovnictví už nepočítáme. Tyto čtyři sféry podnikaní plní místní rozpočet.
Tak jsme se ocitli u peněz, u nejpodstatnějšího bodu našeho vyprávění. Psal se rok 2008. (Píše se „rok 2008“, čte se „finanční krize“).
O tom, jak malá zemička se poradila s finanční krizi, Evropskou unii a světovou elitou, čtete v dalším díle.
Sergej Kondakov
Dobrodinec Soukup
Občas přichází i dobré zprávy. Volala právnička, řekla, že soud se rozhodl v náš prospěch. Sice rozsudek formálně ještě není pravomocný, ale pro odvolání fakticky není důvod.
Sergej Kondakov
Strop lepších zítřků
Vždycky jsem říkal, že v Bruselu sedí géniové. Proto s obrovským optimismem se dívám do lepších zítřků, které se tam pro nás buduje. A snažím se brát z Bruselu příklad.
Sergej Kondakov
Jak jsem v mládí četl o Jaromíru Soukupovi
Myslel jsem si, že jsme dosáhli dna. Ale ze spodu zaklepali. Zaklepal, pochopitelně, miliardář, mediální magnát a /nejenom/můj dlužník Jaromír Soukup. Zaklepal tím, že se nic nestalo.
Sergej Kondakov
Přelet nad Čapím hnízdem
Policie a soud leze pod kůži Andreji Babišovi, ale hnutígenosse a celému jeho hnutí to vůbec nevadí. Přízeň občanů to nesnižuje. Proč?
Sergej Kondakov
Jaromír Soukup: Neplatit, neplatit, neplatit!
Ahoj všichni! Nebyl jsem tu dlouho, uch! I když ta dnešní doba, kdy dějiny skáčou, jako šílené koně, prostě nutí vlézt do veřejné diskuze o vezdejších problémech.
Sergej Kondakov
Katastrofa bude za měsíc
Před pár dní se pán Prezident obrátil k národu s prohlášením. Vyzval občany své země, aby se připravili na katastrofu. Lid má na to měsíc.
Sergej Kondakov
Kdo zachrání Kovosvit?
Kovosvit je zachráněn, jásá média. Našel se investor, který dává peníze na výplatu téměř osmi stům zaměstnancům baťovské strojírny. Hurá! Spása je na dosah! Bude Kovosvit opravdu zachráněn?
Sergej Kondakov
Breivik. Pět let poté
Má někdo z vás od státu třípokojový byt výhradně pro sebe? Ne pro početnou rodinu, manželku a děti? S kanceláří, ložnici a posilovnou? Asi ne. On - má.
Sergej Kondakov
My jsme malá zemička Díl III
Na rozdíl od hluché k lidským protestům vládě, uslyšel je prezident Olavur Grímsson. Zákon o platbách mezinárodních půjček nepodepsal.
Sergej Kondakov
My jsme malá zemička Díl II.
Na začátku byly prachy. Easy money, snadné peníze. Na začátku, v roce 2001, islandská vláda privatizovala tuzemské banky.
Sergej Kondakov
Američtí mariňáci bojují na Ukrajině?
Geopolitická pranostika praví, že když Porošenko jede do Evropy, bude na Donbase horko. Před červencovým summitem NATO se pravost této předpovědi politického počasí pokolikáté potvrdila.
Sergej Kondakov
Ihned po brexitu
Obvykle léto je považováno za období politického klidu. Tenkrát klidným nebude. Zatím palmu prvenství letních NEJ událostí hrdě drží v rukou Britové. Vrazili tyči do vosího hnízda.
Sergej Kondakov
Brexit se stal realitou
Ten den se očividně zapíše do dějin, a bude se jmenovat třeba „černý čtvrtek“, „den evropské zkázy“, „den zlomu“ – novináři a tiskové mluvčí to určitě vymyslí líp.
Sergej Kondakov
Let MH17: kupte si důkazy
Drazí přátele! Dovolte, abychom vám představili exkluzivní lot, jedinečné vyšetřování soukromého detektiva, odhalujícího příčiny pádu letadla letu MH17.
Sergej Kondakov
MH17: staronový svědek
Ve vyšetřování katastrofy letu malajsijského Boeingu MH17 se objevil nový svědek. V podstatě není nový, protože se do pátraní zapojil již v listopadu 2014.
Sergej Kondakov
Let MH17 – dva roky poté
Uplynulo téměř dva roky od té katastrofy, kdy se nad Ukrajinou zřítil malajsijský Boeing let MH17. Psal jsem o té tragédii, sledoval a sleduji, jak se tato kauza vyšetřuje. Mám dnes pádný důvod něco k tomu dodat.
Sergej Kondakov
O čem volá Wałęsa, a co by podepsal jeho historický bracha?
Dá se říci, že Lech Wałęsa je jakýsi obdobou Václava Havla. Prostý elektrikář a legendární opozičník, jenž přivedl Polsko k lepším zítřkům. Jako Havel. Dnes Wałęsa podepisuje Poselství solidarity, adresované evropským národům.
Sergej Kondakov
Prima porada
O tom, jak vedení FTV Prima vykrucovalo ruce redaktorům, popíralo svobodu slova, objektivitu a vyváženost zpravodajství, etický kodex novinářů a Bůhví co ještě, ví dnes téměř každý.
Sergej Kondakov
Vrtětí (hlídacím) psem
Proč pes vrtí ocasem? Protože pes je chytřejší, než ocas. Kdyby byl ocas chytřejší, vrtěl by ocas psem.
Sergej Kondakov
Politvize. Dodatek 2 - Vox populi nikoho nezajímá
Demokracie znamená vláda lidu, že? I když Řekové neměli tuto formu vládnutí v oblibě. My - ano. Aspoň se tak tváříme. Nesouhlasní sepisují petice.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 129
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2357x
Pocházím z Ruska, přesněji řečeno, ze Sovětského svazu. Když jsem pracoval jako kameraman a režisér, politiky jsem se stranil. Ale za "perestrojku", na konci 80. let minulého staletí musel jsem zúčastnit procesu velkých společenských změn. Od té doby se hodně zajímám o politiku a vliv "velké" politiky na život obyčejného občana.
Přestěhoval jsem do Česka v půli 90. let, postupně jsem se vrátil do branže. Ale zájem o politiku jsem neztratil.
Zažíváme velké změny. Už zase. Musím se k tomu vyjadřovat.