Kdo zachrání Kovosvit?

Kovosvit je zachráněn, jásá média. Našel se investor, který dává peníze na výplatu téměř osmi stům zaměstnancům baťovské strojírny. Hurá! Spása je na dosah! Bude Kovosvit opravdu zachráněn?

Nevím. Neumím to posoudit z veřejných zdrojů, kterými disponuji. Kauza Kovosvit zatím vyvolává více otázek, než odpovědí.

Ale pojďme od začátku. V srpnu vyšlo najevo, že jedna z velkých renomovaných českých firem, Kovosvit MAS má problémy. Najednou se ukázalo, že nemá peníze na červencové výplaty svým 800 zaměstnancům. Taková poplašná zpráva znamená to, že tato velká a doposud úspěšná firma má opravdu vážné finanční problémy. Jinak by si potřebné peníze půjčila u banky, což je běžná věc - půjčit si peníze na provoz. Banka ale půjčku zamítla, důvody nejsou známé.

Na rozdíl od OKD, kam vláda poslala 7 milionů na zaplacení mezd, Kovosvit si musel poradit sám. Nevím proč, ale vláda nepohnula ani prstem, aby zachránila vysokotechnologický podnik. Vymlouvají se tím, že taková jsou pravidla Bruselské hry, tak nařizuje směrnice EU. Asi ve vládě se o něčem ví mnohem více, než se dozvíme z novin. Třeba... to, že se o záchraně nebylo třeba starat. Protože namísto státní pomoci jako čert z krabičky, zázrakem, během několika dní se objevil spasitel. Najednou Kovosvit měl investora!

Je to radost, Kovosvit má investora, a může konečně zaplatit červencové mzdy! To ano, investor se objevil, nazývá se Nordic Investors, ovládaný dvěma právníky, Tomášem Otrubou a Janem Petříkem. Společnost vytáhla z rukávu peníze na zaplacení červencových mezd, nové vedení Kovosvitu slibuje včasné zaplacení srpnových platů. A vůbec - budoucnost Kovosvitu vidí v růžových barvách.

„Kovosvit MAS má určitě skvělou budoucnost. Díky vlastnímu vývoji a dlouholetým zkušenostem patří v hi-tech obráběcích strojích mezi 6 největších výrobců na světě. Do potíží ji nedostaly problémy ve výrobě, ale přehnaná expozice na ruském trhu,“ uvádí Tomáš Otruba, zakladatel Nordic Investors, a dodává : „Poskytnutí financování je jen krokem číslo jedna k obnovení plného provozu, ozdravení firmy a  plánovanému převzetí firmy Kovosvit MAS skupinou Nordic Investors.“

Ovšem objem investic není znám. Obvykle, když nový hráč přebírá třeba i krachující podnik, vzduchem lítají částky s obrovským počtem nul jako důkaz vážnosti úmyslu investora. Tenkrát nikdo nezmínil, kolik peněz Nordic Investors plánuje nalit do Kovosvitu.

Připadalo mi přinejmenším divně, jak bleskurychle seběhly takové složité věci, jako změna vlastníka velké společnosti, zdánlivá snadnost transakce, která obvykle se dlouho připravuje, projednává se, než bude konečně rozhodnuto. Vždyť záchrana byla na dosah. „V současnosti je to tedy v kategorii mých předpokladů, ale z indicií, které od banky mám, předpokládám, že účty Kovosvitu budou uvolněny během tohoto týdne a lidé by pak výplaty za červenec měli dostat se zhruba týdenním zpožděním. Další výplaty už nejsou v ohrožení," řekl v rozhovoru Táborskému deníku generální ředitel Blahoslav Fajmon. A řekl to ještě 17. srpna. Nicméně spása přišla z jiné strany.

Jako by někdo zahrál nám bezva představení. A co když to bylo pravě divadélko?

Vidíme vůbec do toho, co se děje s českým průmyslem?

Nordic Investors - co to je za společnost? V tisku v souvislosti s ní figuruje jistý Tomáš Otruba, který onou společnost spolu s Janem Petříkem založil teprve v roce 2015. Nordic Investors je standardní eseróčka se základním kapitálem 200000,- Kč. Otruba je jednatelem společnosti. Vlastníkem ale není, protože Nordic Investors patří Kyperské společnosti Nordic Investors CY LTD, tedy další eseróčce, která se nachází v offshorové zóně. Podle dostupného Kyperského rejstříku má Otruba v Nordic Invetors LTD funkci director, stejně jako 4 dalších lidí. Kdo ale tuto společnost vlastní, není mi známo, od toho je offshor.

Nordic Investors si Kovosvit kupuje. Tato jednoduchá věta nemá žádný smysl. Eseróčka se základním kapitálem 200 tisíc korun nemůže si jen tak koupit akciovku s kapitálem 421 milionů korun. Jako iphone 7. Mimochodem, média uvádí pana Komárka jako vlastníka Kovosvitu, ale elementární nahlédnutí do obchodního rejstříku nám ukáže, že František Komárek byl pouze předsedou představenstva. Jediným akcionářem Kovosvitu byla FPK Group Limited se sídlem na Maltě. Majitel není znám, od toho je offshor.

Jednoduše řečeno: jedna malinkatá offshorová společnost si koupila jinou velkou offshorovou společnost. Pohádka, že? Jenže co bude s těmi dluhy, kdo a jak zaplatí 700 mln korun? Eseróčka s kapitálem 200 tisíc? A vůbec, jak tyto dluhy vznikly, vždyť Kovosvit byl úspěšným podnikem. Měl ale těsné vztahy s Ruskem.

Než na Rusko uvalily sankce, Kovosvit spolu s ruskou společnosti MTE DPM postavil továrnu v Azově (Rostovská oblast). Vloni (kdy sankce tlačily ostošest) Kovosvit pořídil další továrnu v Rusku, v Rjazaňské oblasti. Ministerstvo průmyslu a obchodu de facto tuto těsnou spolupráci hodilo Kovosvitu na hlavu. Teď chce pomoci s diversifikací exportu, "Je zcela zřejmé, že jedním z problémů je přílišná závislost na Rusku," uvedl ministr Mládek.

Ještě včera taková závislost Kovosvitu na ruském trhu nikomu nevadila. Společnost prosperovala, rok 2014 (sankce proti Rusku) byl poznamenán růstem tržeb o 21 procent (2,2 miliardy), vloni (další sankce proti Rusku) Kovosvit utržil o něco méně, ale zase přes 2 miliardy. Z někdy krachujícího podniku se stal jedním ze šesti světových výrobců hi- tech strojírenských technologií. Ještě včera nikomu nevadil zřejmě i narůstající dluh (částka 700 mln nevznikne za pár dní). "O problémech nikdo nevěděl a byla to pro ně rána z čistého nebe,“ uvedl předseda podnikových odborů Jiří Ryzka. Ale něco se zřejmě stalo pravě v srpnu. Najednou banky zablokovaly Kovosvitu účty.

Co se stalo? O tom by nás měly informovat média, ale toto asi je nezajímá, nebo nejsou k mání ekonomičtí novináři.

„Děláme všechno, abychom situaci zachránili, ve vlastní zemi nás ale topí vlastní banky," prozradila serveru Táborský Deník členka představenstva firmy Larisa Táborová, které se tři čtvrti roku nedaří vyjednat prodloužení úvěru.

Prý dluhy vznikly kvůli investicím na Východě. „Naše společnost má svou dceru v Rusku, které se podařilo získat 40 procent tamního trhu, a to s sebou nese náklady. V momentě, kdy jsme měli náklady mořit, došlo k devalvaci rublu a dalšímu ztížení situace,“ vysvětlil situaci generální ředitel Kovosvitu Blahoslav Fajmon. Ale rubl sjel dolu ještě koncem roku 2014, a bylo ticho. Něco tu nehraje.

Co z toho plyne? Jakou má budoucnost Kovosvit? Padne další český podnik, nebo překoná krizi? Já osobně nevím, ale vzhledem k těm dostupným informacím bych si nedělal žádné iluze.

Ta průmyslově divadelní hra by mohla vypadat následovně. Ve snaze probojovat se na ruský trh Kovosvit nabízí investiční balíček, jehož obsahem jsou nejenom vybudování továren, ale i propracované schéma financování. Primárně ruské banky vyžadují ručit úvěry hmotným majetkem, jako budovy a pozemky. Navíc, cena úvěru je příliš vysoka pro investiční projekty. Kovosvit zapojuje do projektu několik (5) bank, důsledkem čeho se vytvořil řetěz, na jehož konci ručitelem se stávala západní banka. Ruské peníze putují světem, dělají kolečko a vracejí se do projektu v podobě úvěru za příjemnou cenu.

Všechno funguje jaksepatří. Rusko má koneckonců dvě továrny (Azov a Rjazaň), jedna z nich výrobní, druhá je kompletující. Odpovídá to generální snaze náhrady importu, postiženému sankcemi, vlastní výrobou. Této dvě továrny se jeví jako základ vlastního strojírenství, který budou Rusové rozvíjet samostatně. Kovosvut nadále nepotřebují.

Ale do ekonomiky zasahují politické síly. Znáte to: sankce, nové sankce, novější sankce a tak dále. Politické nůžky překusují jeden článek finančního řetězu, a je po Kovosvitu, protože ta poslední banka musí zablokovat účty. Vždyť zase nikdo nesdělil důvod, proč byly účty Kovosvitu zablokovány.

Neručím se, že pravě tak se stalo, ale je to možné.

Tady je alternativní scénář od Blahoslava Fajmona.

Opravdu Kovosvit usiloval o Rusko, obsadil cca 30 procent tamního trhu, měl obrovské perspektivy. Ovšem to stalo nemalé peníze, kvůli čemu vznikly (plánované) dluhy. Přišly ale sankce, devalvace rublu. Banky doporučily razantně omezit vývoz do Ruska, což bylo uděláno. Půlroku Kovosvit nevyvážel NIC do Ruska. Kolotoč výroby a tok peněz se zadrhl.

Navíc došly evropské dotační zdroje.

Pak - a to bylo příčinou zdržení červencových výplat - došlo k převedení jednoho úvěru na druhý úvěrový rámec, banky byly nervózní z ruských dluhů Kovosvitu.

Na hodinu odchází generální ředitel Kovosvitu se svým týmem. Přichází nové vedení.

Dodám, (na hodinu) přichází investor, eseróčka offshového původu.

No a co teď?

Vláda slibuje pomoc v diversifikaci exportu Kovosvitu. „Společně jsme připraveni Kovosvitu pomoci diverzifikovat exportní trhy. Je zcela zřejmé, že jedním s problémů je přílišná závislost na Rusku," uvedl ministr průmyslu a obchodu Mládek. Znamená to, že ruský trh je pro strojírenský podnik ztracený? Proč ale? Co se tam skutečně stalo?

Kovosvit podniká v poměrně úzkém a specifickém segmentu průmyslové výroby. Najit nové odbytiště není snadně a může trvat i desetiletí. Možná, Nordic Investors mají kouzelnou hůlku a plánují nečekaný tah, který vyvede jihočeské továrny z trapasu, jak tvrdí. Zaplaťpánbůh.

Ale je také možné, že zaměstnanci Kovosvitu si najdou novou práci v okolí, akorát čínská společnost YFAI plánuje tam stavět továrnu. Sice na výrobu interiérů pro německé automobilky, ale je to lepší než nic.

Ostatně proč by měl nás zajímat osud nějaké offshorové společnosti? Co je nám do toho?