Boeing 777: kam se poděl kerosin?

Mám pro vás dnes domácí úkol z předmětu Investigativní novinařina. Nebudete potřebovat k tomu žádné zvláštní oprávnění ani speciální znalosti. Bude vám stačit jen selský rozum a schopnost dívat se na fakta bez klapek na očích. Zapracujeme spolu na případu Boeing 777.

Sejdeme se na tom, že pád letu MH17 Amsterdam - Kuala Lumpur 17. července tohoto roku pod Doněckem není tragická náhoda. O tom snad nepochybuje nikdo. Necháme zatím stranou BUKy, Su-25, a všechny spojené s nimi historky, které média do našich hlav cpou. Začneme pěkně od začátku.

Stále nevíme, zda byl boeing sestřelen, či nikoli. Asi dlouho nebudeme vědět, obzvlášť když vezmeme v úvahu probíhající informační válku, kde každá strana rezolutně tvrdí svoje. Ale v jednom si můžeme být jisti: letadlo určitě spadlo, a něco v něm nelogicky chybělo.

Našly se na místě pádu trosky trupu a "černé skříňky". Byly nalezeny těla pasažérů, osobní věci a doklady.

Chyběl tam kerosin.

Dáme se do aritmetiky. Bouing 777 spotřebuje přibližné 5,5 tůn kerosinu na každou hodinu letu. Cesta z Amsterdamu do Kuala Lumpur zabírá něco přes 12 hodin. Letadlo musí mít nějakou rezervu, dejme tomu pro dvě hodiny letu. Takže let MH17 měl natankovat v Amsterdamu minimálně 77 tůn leteckého kerosinu.

Od Amsterdamu do doněcké oblasti měl urazit cca 2400 kilometrů a spotřebovat něco okolo 15 tůn paliva. 77 - 15 = 62. Tedy 62 tůny by mělo v jeho nádržích zůstat. Co to má znamenat? Čím nám ta aritmetika naznačuje?

Pokud by byl boeing zasažen raketou, zásoby kerosinu by vzplanuly jako obrovská pochodeň, viditelná na desítky kilometrů daleko. Nikdo z očitých svědků, a bylo jich několik, žádné vznícení nepozoroval. Prý viděli, jak ten boeing letěl, prý viděli stíhačku. Nikdo neříkal, že ono letadlo řítilo v plamenech. Naopak, části boeingu padaly z nebe neohořelé, stejně jako těla mrtvých, zavazadla a osobní věci.

Dejme tomu, že se stala nemožná věc a kerosin ve vzduchu nehořel, bezpečně zůstal v nádržích. V tom případě 62 tůny kerosinu musely vzplanout na zemi při pádu (protože hořely motory) a spálit celé okolí. Jen pro vaši představu, 60 tůn kerosinu pojme železniční cisterna. Ale nic podobného se nestalo. Po kerosinu ani stopa. Ani zápach.

Svědci říkali reportérům, že prý smrdělo po mrtvolách, to ano. Ale nikdo neřekl ani slovo o kerosinu.

Můžete prozkoumávat pád letadla, jak chcete dlouho, veřejných zdrojů jsou dost, ale každopádně budete muset konstatovat, že neshořel kerosin ve vzduchu, neshořel ani na zemi. Kam se tedy poděl?

A co když tam vůbec nebyl? Co když netankovalo letadlo v Amsterdamu všech potřebných pro dlouhý let 77 tůn kerosinu, ale jenom malou část? Tak by všechny kousky mozaiky pěkně do sebe zapadly. Ověřit, kolik kerosinu měl boeing v nádržích při odletu z Amsterdamu, je pro oficiální služby otázkou pár hodin. O všech manipulacích s palivem se vede na moderním letišti podrobná dokumentace.

Ale tím pádem vznikne úplně jiný příběh.

Proč nenatankovalo letadlo dostatek paliva? Jak se taková nehoráznost mohla stát? Náhoda? Nedopatření? Tak ukažte nám viníka, toho technika-výhybkáře, který dokázal splést 77 a 15 tůn. Nebo ukažte nám chytráka, který se rozhodl, že pro 12hodinový let stačí pár kapek kerosinu. Když tankujete před cestou, sotva spletete 40 a 10 litrů benzinu.

Pokud se ale zjistí, kdo, jak a proč nenatankoval dost paliva, vzniknou nové otázky. Bůhví, kam mohou povést stopy.

Ale jsem optimista. Nic takového nám nehrozí. Spíše se oficiální vyšetřování protáhne, pak další tiskový mluvčí někdy sdělí, že komise nemůže být jistá, ale podle všeho stala se chyba, za kterou nikdo nemůže.

O kerosinu pravděpodobně nikdo nevzpomene. Protože kerosin je nebezpečná hořlavina.